Historie Střediska
První skautský oddíl Svazu junáků skautů RČS - chlapecký - byl v Čakovicích založen roku 1936 br. Karlem Haškem (ten zemřel tragicky 1937). Vznikl i malý oddíl katolických skautu, který spolupracoval s velkým kbelským 14. oddílem katolických skautů. Po smrti br. Haška převzal početný 1. čakovický oddíl br. Pepa Friš. Tábořili pod hradem Kost v Českém ráji, katoličtí jezdili s kbelským oddílem tábořit k úpatí Blaníka. V roce 1940 protektorátní úřady skauting zakázali, a tak byla na pět let přerušena i činnost v Čakovicích.
Několik dní po skončení války v květnu 1945 však skauti opět začali legálně fpracovat. Vzniklo společné Čakovické středisko do jehož čela byl zvolen br. Pepa Frïš a vůdcem 1. oddílu se stal jeho mladší bratr Václav Fryš (není zde chyba v "i" a "y" - Pepovi v matrice omylem napsali Friš a on si to ponechal, zbytek rodiny však používal Fryš). Vzklíčil též dívčí oddíl.
1947 bylo vybráno jméno střediska ATHABASKA (další návrhy: Slavibor, BP, Watomika). Název je památkou na setkání jak. skauta br. Pošty se 4 kanadskými vojáky projíždějícími po válce Čakovicemi v jeepu, kteří se ho ptali na cestu; byli také skauti a na památku mu dali vlaječku s vyšitým černým orlem a nápisem Athabasca. Ve vedení střediska a oddílu pusobili br. Škoda, Friš, Vecka a další. Po komunistickém převratu v únoru 1948 nastala postupná likvidace skautského hnutí, v říjnu bylo středisko nuceno ukončit činnost.
Dalších 20 let se jeho nejvěrnější členové scházeli občas - tajně a bez skautského kroje. Krátké období povolení Junáka v letech 1968-70 využili jak. skauti k další společné činnosti, místa činovníku obsadila dalsí generace skautů br. Štěpán-R. Bobr, Bradna, Táborský. Vůdcem střediska se stal br. Vecka. Letní tábory se konaly u Manětína a ve Vodné. Athabasku několikrát navštívil náčelník Junáka br. Plajner i náčelní s. Koseová a Vl. Macková. Slibný vývoj bohužel překazila roku 1970 normalizace a s ní opět zákaz skautingu na dalších 20 let. Přesto se skauti scházeli dál, chodili (i když s puntíkovanými šátky místo hnědých) na společné výpravy (tradičně do Košátek) a jezdili na tábory např. družina Havranů s br. Bobrem do Krušných hor.
Po Sametové revoluci v listopadu 1989 začali znovu působit i skauti. Ti Čakovičtí se poprvé sešli v prosinci téhož roku. Ihned začal pracovat chlapecký i dívčí oddíl. První velká výprava v lednu 1990 vedla do Košátek, tam se v květnu skládaly i první skautské sliby. Největší událost roku, letní tábor, se konal prvních 14 dní v červenci na Mostku u Bělé nad Radbuzou. Celé středisko tábořilo společně (pouze tento rok - další tábory už se konaly již odděleně). Na podzim 1990 byl vůdcem střediska zvolen br. Jiří Jouza; další činovníci ve vedení s. Jouzová-Poli, br. Poustka, br. Ondráček-Montgomery, br. Táborský, br. Bradna-Baghýra, br. Komers-Orel, br. Nosek-Windy, br. Štěpán-Bobr.
V roce 1993 byl založen kmen roverů a rangers, jehož členy se stali někteří starší skauti a skautky. Oddíly působící v Letňanech jely na další tábory 1991 do Vahlovic (J. Čechy), 1992-4 Abertamy (Krušné hory), 1995-6 Bouzov (S. Morava), 1997-2004 Abertamy, atd. Čestnými členy střediska byli Jiří Suchý (písničkář, herec a spisovatel, nekdejší člen kbelského oddílu) a gen. Frantisek Fajtl (stíhací letec, účastník bitvy o Británii ve 2. sv. válce).
